S nabídkou spolupráce na projektu mě oslovil Jiří Brýdl na podzim roku 2018. Velmi rád jsem souhlasil, protože podílet se na realizaci domova pro seniory považuji za užitečnou činnost. Určitě to pro mě byla také výzva a šance něčemu novému se naučit. Následně jsem se potkal s dalšími lidmi ze sboru svitavské evangelické církve, zejména manžely Kellerovými, Radkou Renzovou, Věrou Konečnou, Pavlínou Hnátovou a dalšími lidmi ze staršovstva. V průběhu práce na návrhu se k našemu týmu přidala paní Hana Sklenářová jako zástupce ředitelství Diakonie.
V průběhu roku 2019 se odvíjela debata nad sestavením zadání návrhu, tedy nad uvažovaným provozem domova. Hledali jsme inspiraci u již existujících zařízení, proto jsme oslovili provozovatele některých z nich a požádali je o zpětnou vazbu k našemu zadání domova ve Vendolí. Navštívili jsme Chráněné bydlení v Nosislavi, které provozuje Diakonie. Společně jsme se vypravili také na zahraniční exkurzi do domovů pro seniory v rakouském Štýrském Hradci a Leobenu.
Za inspirující v navštívených zařízeních považuji především jejich vnitřní uspořádání, které spočívá v otevřených společných obytných prostorech bez chodeb. Samotné pokoje nebyly příliš velké a fungovaly spíše jako ložnice. Z nich se vcházelo přímo do společných obytných prostor. Díky tomuto uspořádání se fungování domova pro seniory podobalo bytu, ve kterém jeho obyvatelé mohou mít k sobě blíže.
Vyhlídnutý pozemek ve Vendolí mě zaujal svými výhledy, přístupem a hlavně životem kolem. V sousedství stojí hospoda s venkovním posezením a samoobsluha. Jedná se o místo, kde v hojné míře tráví čas i obyvatelé Vendolí, domov pro seniory tak nebude stát stranou, ale naopak se stane součástí života obce. Tento krásný pozemek získal sbor od obce Vendolí v podstatě zdarma jako dar, tedy pouze za náklady na demolici původního statku.
Při práci na architektonické studii jsme byli vedeni požadavkem, aby stavba domova byla otevřená směrem k obci, provozně i myšlenkově srozumitelná. Jeho jádro představuje společenská síň, která je orientována svým vstupem k ulici. Z této síně se odvíjejí dvě obytné části, přičemž obě obsahují deset pokojů s výhledem do zahrady. Vnitřní, uzavřený dvůr bude vytvářet intimní a bezpečné prostředí. Do tohoto vnitřního dvora jsou orientovány společné obytné prostory. Naopak z vnější strany, kam směřují okna z pokojů, je otevřená zahrada. Pozemek nebude kolem ní nijak oplocen. Věřím, že tento koncept umožní obyvatelům domova přirozené navázání kontaktu s životem ve vesnici.
